Pestrost a pokorný nadhled nás dobře směřuje

Moji milí, z knihy proroka Ámose jsme dnes slyšeli jeho hřímání. "Dotazujte se Hospodina a budete žít!" Tento prorok s horlivostí sobě vlastní varuje Izrael a přibližuje jen dvě možné cesty – buď milovat, nebo žít v odloučení od Hospodina. Milovat Hospodina ovšem znamená i nenávidět, tedy nezadat si se zlem, bezprávím, nespravedlností.

A v listech Židům čteme o Boží zvěsti: "Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.."

My lidé máme povětšinou rádi černobílý svět a svým slovem a komentáři mnohdy bohatě rozhazujeme své rozumy. Je to často velmi patrné v komunikaci na sociálních sítích a na internetu, kde se lidé poněkud ztratí ve své anonymitě a buší kolem sebe často černobílou nenávistí, záští a svým vlastním velikášstvím. Alespoň tak mě to někdy připadá – jako by bylo mezi námi mnoho Ámosů s mečem a slovem velmi ostrým a mocným.

Když v úterý odjížděl pan profesor Petr Čornej z našeho kostela po přednášce o Janu Žižkovi byl nadšen, že mu několikrát zde u nás někdo poděkoval, že nepřináší černobílý obraz husitského vojevůdce, tedy adoraci vynášení do nebes anebo hanění, ale že se snaží o pestré přiblížení a podstatu jinakosti husitské doby. Pestrost a pokorný nadhled je něco, co potřebujeme při zkoumání historie, odpovídal spokojeně pan profesor.

Pestrost a pokorný nadhled potřebujeme jistě i při studiu Bible. Pokud bychom chtěli vidět dnešní evangelium černobíle, určitě je to možné. Také můžeme mnohé vidět lépe vykreslené. Z Ježíšova výroku: "Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království," můžeme usoudit, že bohatí lidé jsou Bohu odporní a že do Božího království vstoupí pouze chudí. Pak je to ale trochu vytažené z kontextu. Proč toto slovo Ježíš říká, rozumím tomu?

Ten bezejmenný muž z příběhu evangelia, který oslovil Ježíše, mu projevil velkou úctu a byl i řádně vzdělán. Ježíš na něj proto s láskou pohleděl. Ta důležitá poznámka o Ježíšově pohledu dodává patřičnou barvitost celému příběhu. Ježíš totiž v lásce pronikl do životního myšlení tohoto muže a vnímal, jak dotyčného vlastně tíží a svazuje jeho veliké bohatství. Tedy to, jak se o svůj majetek na jedné straně vnitřně opírá a zároveň, jak nutně cítí, že to všechno může být velmi málo.

"Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království," řekl Ježíš tomu bohatému muži, aby mu pomohl nahlédnout, aby se přestal tolik soustředit na jednostranný výklad potřeb svého života a světa. Ježíš tak promlouvá nejen k bohatým lidem, ale ke každému, kdo tíhne a staví své dny na pozemském zaměření. Ovšem, i chudý člověk může mít naopak přirozený problém, že bude závidět druhým. Bude chovat nenávist vůči šikovným a nadaným. Takový člověk se svým temným pohledem k Bohu nepřibližuje, a tak se mu ani nedaří s lehkostí procházet do Božího království.

Pestrost a pokorný nadhled nás směřuje, abychom Ježíšův láskyplný pohled aplikovali, i na sebe nehledě na to, kolik právě máme ve své peněžence. Dnes tu máme před stolem Páně velmi pestrou výstavku plodů země. Bohoslužba díkůvzdání a poděkování za úrodu nás tak jako každý rok směřuje, abychom namísto naší možné kritičnosti v tom ohledu, že bychom chtěli od života víc a víc, pocítili také, že i my jsme zváni do Božího království. Že můžeme být vděčni a nestavět na první místo svého života své bohatství či svůj nedostatek, ale v pestrém pohledu své víry a v pokoře následovat Krista. S láskou nemusíme smutně svěsit hlavu a odejít od Boha. Naopak smíme nyní pohlédnout na tuto symbolickou výstavku plodů letošní úrody a radovat se z toho, že jsme zváni k následování v pestrosti lásky. Amen

První čtení: Ámos 5, 6-7.10-13 (+5, 14-15)

Dotazujte se Hospodina a budete žít! Kéž nezachvátí dům Josefův jako oheň. Pozřel by jej a nikdo by neuhasil Bét-el, ty, kdo převracejí právo v pelyněk a spravedlnost srážejí k zemi. Oni však toho, kdo trestá v bráně, nenávidí, pravdomluvný se jim hnusí. Protože hanebně vydíráte nuzáka a vymáháte na něm obilnou daň, mohli jste si vybudovat domy z kvádrů, bydlet v nich však nebudete; vysadili jste si skvělé vinice, avšak víno z nich pít nebudete. Já znám vaše četné nevěrnosti, vaše nehorázné hříchy. Nevražíte na spravedlivého, berete úplatek, ubožáky v bráně odstrkujete.

Druhé čtení: Židům 4, 12-16

Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat. Protože máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího, držme se toho, co vyznáváme. Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu. Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas.

Evangelium: Marek 10, 17-25 (+10, 26-31)

Když se Ježíš vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk, a poklekl před ním a ptal se ho: "Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?" Ježíš mu řekl: "Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh. Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i svou matku!" On mu na to řekl: "Mistře, to všechno jsem dodržoval od svého mládí." Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: "Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!" On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku. Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: "Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!" Učedníky ta slova zarazila. Ježíš jim ještě jednou řekl: "Dítky, jak těžké je vejít do království Božího! Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království."