Lidé někdy kroutí nad naším bláznovstvím hlavou

Zajímali jste se někdy o to, jak získat rybářský lístek? Mě osobně něco takového jako rybolov vůbec nijak neláká. Z internetu ale vím, že získat rybářskou povolenku, není jenom o zaplacení příslušného poplatku. Aby člověk získal povolenku, musí složit předepsanou zkoušku u nějaké místní organizace rybářského svazu, anebo si musí koupit jen krátkodobý rybářský lístek, který má platnost pouze jeden měsíc. Mimochodem oproti minulým letům se cena povolenek v letošním roce 2024 zase trochu navýšila – on je to vlastně celkově poměrně drahý koníček – to rybaření. Ale mezi rybáři jsou veliké rozdíly…

Velké rozdíly ostatně byly i mezi rybáři už za Ježíše. Se vší pravděpodobností, jak čteme v Markově evangeliu, byli bratři Šimon a Ondřej na rozdíl od bratří Jakuba a Jana chudí rybáři. Šimon a Ondřej neměli loď, ale vrhali sítě, které pak táhli za sebou na mělčině. Samozřejmě daleko lepší bylo mít loď a zajet na hlubinu, kde se mohl očekávat snadnější úlovek. V bohatých vodách Galilejského moře ale i tento způsob pouhé sítě bez lodi přinášel obživu.

Jakub a Jan měli loď, na které se plavili se svým otcem Zebedeem a s pomocníky, a dobře se jim dařilo.

Proč Šimon a Ondřej, Jakub i Jan opustili své povolání? Co je lákalo na tom, aby se stali rybáři lidí? O tom evangelium mlčí. Co je ovšem jistě zvláštní, že přirozená úcta k rodičům je zde Jakubem a Janem trochu obejita tím, že svého otce a pomocníky nechali ihned na lodi samotné a pustili se do velkého dobrodružství… A podobně o Šimonovi z evangelia s určitostí víme, že měl také povinnosti, měl rodinu, měl tchýni, možná tedy i děti, které byly na něm závislé. A on to vše hodil za hlavu? Co přesně jej i jeho bratra Ondřeje zlákalo?

Změnit povolání, když jsou na člověku závislí členové z rodiny, není nikdy jen tak. Změna živobytí, nejde lehko, jako když člověk hledá vyžití volného času a náplň pro své koníčky.

Ježíš tyto dvě dvojice rybářských bratrů čímsi doslova uhranul. Jejich slovníkem bychom mohli říci, že je chytil do své sítě nabídkou, která je naprosto přesvědčila. Připomeňme si, že Ježíš vystoupil podobně jako Jan Křtitel s výzvou pokání. Na rozdíl od něj Ježíš ale nestál na okraji pouště, šel kupodivu přímo za lidmi. Procházel úrodnou Galilejí, kde se dobře dařilo lidem. Bylo zde bohaté zemědělství, výtečné klimatické podmínky a byl zde opravdu i ten zmíněný dostatek ryb. Bylo značně překvapivé, že Ježíš přišel se zprávou o jakémsi naplnění času a že je tu Boží království, což byla dobrá, radostná zpráva, která může změnit život všem lidem i dnes. Bylo to velmi troufalé a zároveň naprosto nesmyslné tvrzení. A protože už nyní vládl Bůh, byl Jan Křtitel ve vězení? Ne, byl ve vězení, protože vládl Herodes Antipas!

O jakém Božím království tedy Ježíš mluvil, nebylo vůbec zřejmé. Ti rybáři, kteří opustili své sítě a rodiny byli z pohledu světa naprostí blázni. Odpověď na to, proč Ježíšovi uvěřili, není vůbec snadné nalézt. Ostatně i my, kteří jsme uvěřili v Krista, jen těžko vysvětlujeme druhým lidem podstatu naší víry. Vnitřně jsme se ale setkali s tím, co také i nám změnilo život. Nevíme i tak docela, proč zrovna my jsme vyslechli onu Kristovu výzvu, ale také chápeme, že také i my máme být rybáři lidí. Tedy ne těmi, kteří loví pro svou zábavu, nebo protože se živí tím, jak je příjemné spoutat do svých sítí druhé, ale protože rozumíme tomu, že je zapotřebí, abychom pomohli našim rodinám a zároveň také všem lidem, s nimiž se na své životní pouti potkáme. Abychom pomohli se svědectvím o síti možného dobrého vztahu mezi námi a našim Nebeským Otcem, i když na světě stále vládne různé zlo, nepokoj a zmatky.

Za tuto rybářskou povolenku, neplatíme ničím jiným než naší ochotou následovat Krista, i když jeho vláda a dobrá síť není vidět a nedá se ani dost dobře prokázat těm, kteří někdy kroutí nad naším bláznovstvím hlavou. Dobrá síť našeho vztahu k Bohu Otci prostřednictvím Krista je silou, která nám osobně v životě pomáhá, a tak ji smíme v pokoře předkládat druhým, aby se také oni v naději chytili a důvěřovali veliké Boží lásce. Amen

První čtení (varianta I): Jonáš 3, 1-5.10

I stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi podruhé: "Vstaň, jdi do Ninive, toho velikého města, a provolávej v něm, co ti uložím." Jonáš tedy vstal a šel do Ninive, jak mu Hospodin uložil. Ninive bylo veliké město před Bohem, muselo se jím procházet tři dny. Jonáš vešel do města, procházel jím jeden den a volal: "Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno." I uvěřili ninivští muži Bohu, vyhlásili půst a oblékli si žíněné suknice od největšího až po nejmenšího. I viděl Bůh, jak si počínají, že se odvracejí od své zlé cesty, a litoval, že jim chtěl učinit zlo, které ohlásil. A neučinil tak.

Druhé čtení (varianta II): 1. Korintským 7, 17-23

Každý ať žije v tom postavení, které měl od Pána, když ho povolal k víře. A tak to nařizuji v církvích všude. Jsi povolán jako žid? Nezatajuj svou obřízku. Jsi povolán jako pohan? Nedávej se obřezat. Nezáleží na tom, zda je někdo obřezán nebo není, ale na tom, zda zachovává Boží přikázání. Nikdo ať neopouští postavení, v němž ho Bůh povolal. Byl jsi povolán jako otrok? Netrap se tím. Ale kdyby ses mohl stát svobodným, raději toho použij. Koho Pán povolal jako otroka, má v Pánu svobodu. Koho povolal jako svobodného, je v poddanství Kristově. Bylo za vás zaplaceno výkupné, nebuďte otroky lidí!

Evangelium: Marek 1, 14-20

Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium: "Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu." Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. Ježíš jim řekl: "Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí." Ihned opustili sítě a šli za ním. O něco dále uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana; ti byli na lodi a spravovali sítě. Hned je povolal. A zanechali na lodi svého otce Zebedea s pomocníky a šli za ním.