Bůh nás nikdy, nikdy neopouští

Sestry a bratři v Kristu - moji milí. Zvláště vy, kteří sedíte napravo v tomto kostele. Kdybych vás nyní požádal, abyste si teď sedli nalevo - vyslyšeli byste moji žádost a poslechli? Nejspíš byste k tomu se zvednout potřebovali mít ještě nějaký pádný důvod. Pokud bych vám tvrdil třeba to, že planeta země není kulatá, ale placatá a že hrozí této straně nějaké převážení a že to tím přesunem na druhou stranu zachráníte svět, budete jistě kroutit hlavou. Počítám, že byste se nejspíše asi nakonec i zvedli, ale ne abyste si přece jen přesedli, za to však spíše proto, že byste chtěli odejít z kostela. Nač marnit čas a poslouchat něčí nesmysly? Pro nějaké bláhové řeči, konspirace, co se příčí rozumu, pro něco takového jste si nepřišli ani vy, moji milí, kteří sedíte nalevo, nikdo z nás nestojí o bláznivé vize a různé "bláboly".

Vzpomínám si docela přesně na chvíli, kdy jsem byl v létě 1992 na výletě, bylo to na Karlštejně a koupil si poprvé v životě vodu v PET lahvi. Byl jsem ale sám ze sebe překvapen. Dnes je to docela běžné koupit si takto vodu, ale tenkrát jsem si do té doby říkal, přeci si lidé nebudou kupovat vodu, když si ji mohou za pár halířů natočit doma díky vodovodnímu kohoutku? Ovšem ale žízeň i jistá pohodlnost a možnost, že koupit si obyčejnou vodu, ta nabídka, že je to i pro mě dobré, tehdy zvítězila.

Obchodníci mají obecně velké schopnosti, jak nás různě přesvědčit, abychom si pořídili i věci, které ani nejsou nijak životně důležité za to ale značně lákavé. Nejsme zcela imunní vůči všem naprosto důmyslným trikům současného světa. Tato poznámka platí pro obchod, také i pro různou demagogii, která ostatně také bývá spjata s obchodem. Snadno se vždy například mezi lidmi obchoduje se strachem. V dějinách světa proto přicházeli různí spasitelé, zachránci, kteří dokázali k sobě mnohé lidi připoutat a velmi rafinovaně jim předestřít, že potřebují k životu právě jejich "pravdu". Lukášovo evangelium, které jsme si, sestry a bratři, dnes vyslechli, zcela nepochybně reaguje na to, že Jeruzalém byl tehdy Římany zničen, chrám rozbořen a židovský národ po vzpouře rozprášen. Byla to pro mnohé přímo apokalyptická doba - hrůza, děs - konec světa. Ježíš předpověděl již dopředu zkázu chrámu. Tedy to, že z něj nezůstane kámen na kameni. Ovšem ale žádnou předpověď, tajuplné znamení o konci věků nikomu nepředal. Naopak Ježíš vlastně svým slovem uklidňoval. Říkal, že všechny možné hrůzy, jako jsou různá zemětřesní, války, nemoci, že to všechno bude dál k lidem přicházet. Všechny tíživé situace lidí a jejich proměnlivého světa je totiž čímsi stále možným.

Lidé se chtějí mít dobře, to je jisté. Bohužel jsme ochotni druhé proto obelhat, abychom se měli lépe než ostatní. Člověk je člověku vlkem, když na to přijde. Nebo když už jsme u těch zvířat, lidskou vlastností je obecně také možnost a chuť parazitovat na druhých. Ve čtení 2. Te jsme dnes slyšeli velmi ostrou výzvu: "Kdo nechce pracovat, ať nejí." Žít na úkor druhých, je zcela jasně popřením evangelia, které volá ke službě a pomoci druhým.

Prožíváme těžké časy. Před časem nás nedávno zasáhlo celosvětové virové onemocnění, dále pak překvapilo zemětřesení v hospodářské oblasti - inflace, krize atd. a v neposlední řadě víme o válce v naší blízkosti. Tušíme, že klid zbrání jen tak nepřijde, a může se v mnohém dotknout i nás tady, ať už sedíme napravo nebo nalevo. Četli jsme dnes proroctví Malachiášovo, které nás asi příliš neuklidní, slyšeli jsme o příchodu Božího soudu, který jako ohnivá pec dopadne jednou na všechny lidi. Výzva, abychom se bázní před Bohem dívali do budoucna, jak nám říká tento text ze Starého zákona je jistě velmi inspirativní.

Přišli jsme do těchto zdí sboru, abychom především slyšeli evangelium. Evangelium nelakuje život na růžovo, ale ani také netlačí ke strachu, není obchodní silou, ale výzvou, abychom vytrvali ve všech zápasech života. Kristus prošel zápasem na Golgotě, a také i nás čeká možnost všelijakých situací, střetů, ran, bolesti. Neradi něco takového slyšíme, to je jisté, kéž však především slyšíme skutečnost víry, že nás náš Pán nikdy neopouští. Vede nás ve světle pravdy a lásky. Kéž toto duchovní světlo opět my všichni napravo i nalevo cítíme v požehnané rovnováze. Amen

První čtení: Malachiáš 3, 19-21; Druhé čtení: 2. Tesalonickým 3, 10-13; Evangelium: Lukáš 21, 5-19